Suchoj Su-33

 

Určení stíhací letoun
Výrobce Suchoj
První let květen 1985
Zařazen 1994
Charakter Ve službě
Uživatel Rusko
Vyrobeno přes 24
Varianty Su-33UB

Suchoj Su-33 (V kódu NATO Flanker-D) je palubní ruský víceúčelový stíhací letoun určený pro provoz na letadlové lodi. Odvíjí se od letounu Suchoj Su-27. Kromě klasické výzbroje může nést protilodní rakety typu Moskito a rakety typu Kh-31. Letoun má velice podobné parametry jako Su-27, od tohoto stroje se liší zejména „kachními křídly“ před hlavní nosnou plochou, přistávacím hákem a zkrácenou zadní plochou. Oproti některým konkurečním strojům dokáže ihned po startu stoupat z přistávací plochy bez použití katapultu.

 

Historie

Letadlový křižník Admiral Kuzněcov s charakteristickým "skokanským můstkem"

Vývoj letounu začal v roce 1977 v souladu s plánem Sovětského svazu na stavbu flotily letadlových lodí, které jsou v ruské terminologii známé jako těžké letadlové křižníky. Z velkého množství palubních letounů určených pro sovetské letadlové lodě byly vybrány tři letouny : Su-27K, MiG-29K, Su-25UB a Jak-44. zkoušky palubních letounů probíhaly na krymském letišti Novofjodorovka na Ukrajině. Zde bylo v roce 1980 vybudován zvláštní výcvikový komplex, známí též pod zkratkou NITKA, kde se nacvičovalo přistání pomocí záchytného systému s brzdícími lany. Technika vzletu se prováděla pomocí tzv. skokanského můstku. Ověřovaly se zde také metody navádění letounu na přistání včetně automatického přiblížení. První vzlet letounu Su-27 byl proveden 28.8.1982. Délka vzletu činila 230 metrů a letoun opustil můstek při rychlosti 232 km / hod. Hmotnost letounu byla 18 200 kg. Postupně pak byla vzletová hmotnost zvyšována až na 32 000 kg. První informace o existenci námořní verze Su-27 uvedl na podzim 1988 americký admirál William O. Studeman. Su- 33 bylo veřejně představeno až v roce 1995. Ke skutečnému operačnímu zařazení došlo v roce 1994 poté, co byly ukončeny státní zkoušky. Dnes operuje 24 letounů Su-33 ze základny na poloostrově Kola a z paluby letadlového křižníka Admiral Kuzněcov.

 Popis

Su-33

Sériové Su-33 se vyrábějí ve výrobním závodě v Konsomolsku na Amuru. Drak letounu vychází z původního provedení Su-27, ale jeho aerodynamické schéma je doplněno vodorovnou přední plochou zavěšenou na modifikované partii vírového přechodu křídla. Oproti základní verzi je letoun vybaven hydraulkou pro složení křídel a VOP. Hlavní nohy mají menší kola a zesílenou vzpěru, která se stejně jako u základní verze zamyká do spodní části motorové gondoly. Přední podvozek má dvojitou montáž kol. Infračidlo bylo přemístěno na pravou stranu štítku kabiny. Na levé straně se nachází výklopná trubice pro tankování paliva za letu. Vřeteno v zadní části trupu bylo z důvodu snížení rizika jeho úderu o palubu lodi zkráceno. Pod trupem je zavěšen sklopný přistávací hák čtyřhraného průřezu. Křídlo bylo vybaveno čtvrtým závěsníkem. Pilotní vystřelovací sedačka K-36 DM II je umístěna podobně jako u americké F-16 se zvětšeným sklonem dozadu. Letoun může být vybaven přídavnou palivovou nádrží o obsahu 1500 litrů LPH podvěšenou na předním podtrupovém závěsníku. Délka vzletu z paluby TAKR silou motorů je 100 metrů a rychlost odlepení odlepení dosahuje hodnoty 148 km/hod. Délka přistání za pomoci brzdících lan je 180 metrů. Přistávací rychlost 240 km/hod. První sériové verze byly vybaveny motory AL-31F. Novější série mají novější motory AL-35F.

 Výzbroj

Su-33

Základní výzbroj tvoří 30 mm kanon GŠ-301 umístěném na pravém náběhu křídla a kombinace střel R-60, R-73, R-27, R-77. Letoun může být vybaven protiradiolokačními střelami CH-31P nebo protilodní střelou CH-41 Moskit. Na letoun Su-33 je možné zavěsit také jadernou bombu AN-52 o síle 20 kt. TNT.

palubní verze Su-27 má 12 závěsných bodů

  • 8 podkřídlových
  • 2 podtrupové
  • 2 podgondolové

´

 J-15

J-15 ( 歼击机 - 15 ) je bezlicenční kopií letounu Su-33 vyráběnou firmou Shenyang v ČLR. Podobně jako Su-33 má J-15 hydraulicky skládaná křídla, zesílený podvozek, záchytný hák a zkrácené vřeteno. Většina technologií byla získána na základě prozkoumání prototypu Su-33 ( T-10K-3), který ČLR koupila v roce 2001 na Ukrajině. Letoun je vybaven čínským palubním radarem a motory WS-10. První prototyp vzlétl 31.srpna 2009. První vzlet pomocí skokanského můstku byl uskutečněn 6.května 2010. Letoun je vyzbrojen čínskými raketami PL-8, PL-12 a YJ-83K.

 Technické údaje

  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 14,70 m
  • Rozpětí při sklopených křídlech: 7,40 m
  • Délka: 21,94 m
  • Výška: 5,93 m
  • Nosná plocha: 62 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 18400 kg
  • Vzletová hmotnost: 29940 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 33000 kg
  • Motor: 2× Ljulka AL-31F
    • Tah motoru: 123 kN
  • Max. rychlost: Mach 2,17, 2300 km/h ve výšce 10000 m
  • Dostup: 17000 m
  • Dolet: 3000 km
  • Výzbroj: 1× 30mm kanón GŠ-30-1, 6500 kg výzbroje na podvěsech

https://cs.wikipedia.org